Reference
Výstava "Zmařené osudy" patří k těm, které přibližují tragické období nacistické okupace a persekuce Židů. Zaměřením na jeden konkrétní zmařený lidský osud má výstava výrazně apelativní, osobní rozměr a jako taková není jen jakýmsi historickým ohlédnutím; promlouvá k přítomnosti jako varování před všemi pokusy o rehabilitaci totalitních režimů. Významné jsou přitom i okolnosti, které po skončení války vedly ke zveřejnění příběhu Hany Brady. Výstava "Zmařené osudy" si proto zaslouží podporu všech, kdo by mohli napomoci jejímu putování po co nejvíce místech České republiky.
Leo Pavlát
ředitel Židovského muzea v Praze
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Připomínat události II. světové války a zločiny totalitních režimů je velmi důležité především pro mladou generaci. Stále platí známé heslo, že ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.
Je proto naší společnou odpovědností snažit se ve společnosti vytvořit obranné látky proti jakýmkoli novým svodům totality v budoucnosti.
Výstava "Zmařené osudy" ukazuje, že totalita není jen jakýmsi obecným ohrožením, ale má velmi konkrétní dopady do životů konkrétních lidí. Proto pokládám tento projekt za důležitý a podporuji jej.
Výstava je pro mne o to cennější, že Hanička Bradyová byla sestřenicí mé maminky.
Daniel Herman, ministr kultury České republiky
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zmařené osudy
V roce 1942 byl do Terezína deportován Jiří Brady a jeho sestra Hana. Bylo jim tenkrát 14 a 11 let. Jiří přežil, jeho sestřička nikoliv. Kromě něj by na ni asi málokdo vzpomínal, nebýt knížky Hanin kufřík známé snad po celém světě.
V loňském roce připravil L. Šula, ředitel Domu dětí a mládeže Klubíčko v Novém Městě na Moravě výstavu Zmařené osudy k nedožitým Haniným 80.narozeninám. Její příběh a životní osudy celé rodiny jsou vylíčeny tak, že výstava názorně ukazuje, co byl holocaust a svým zpracováním umožňuje, aby to pochopily i mladší školní děti. A jistě může být podnětem i k dalším akcím. Loňskou výstavu v Horáckém muzeu doprovázel po dobu dvou měsíců bohatý program, přednášky, koncert, promítání filmů, představení Brundibára a besedy s občany i žáky škol ve městě a okolí.
Lze jen doporučit, aby se výstava dostala k co nejširšímu počtu míst v celé republice, protože může pozitivně působit na mladé lidi a sloužit k jejich poučení i výchově.
Dagmar Lieblová
předsedkyně Terezínské iniciativy
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vážený pane Šulo,
rádi bychom vyjádřili své nadšení z putovní výstavy Zmařené osudy. Výstava na naší škole probíhala od 24. září do 5. října. První týden ji viděli žáci z 1. – 4. třídy, další týden se přesunula na naši druhou budovu, kde sídlí 5. – 9. třída. Mladším i starším dětem se výstava velice líbila. Během druhého týdne jsme výstavu také instalovali na Baťkovo náměstí v Hradci Králové, v rámci akce Dny pro Izrael. Touto cestou ji zhlédlo i velké množství občanů našeho města. Takto specifické téma děti i dospělé zaujalo, zejména díky výbornému a citlivému zpracování celého projektu. Oceňujeme množství dokumentárních fotografií, které krásně dokreslí děj příběhu. Myslíme si, že tuto výstavu by mělo mít možnost vidět co nejvíce žáků základních škol a rozhodně ji budeme všude doporučovat.
za ZŠ Sion J. A. Komenského v Hradci Králové
Mgr. Boris Váňa, ředitel školy
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vážený pane Šulo,
děkujeme za zapůjčení výstavy Zmařené osudy. Zhlédli ji nejen naši žáci, ale i žáci ze ZŠ Buttulova Chotěboř. Osud Hany i celé rodiny Brady je velmi hezky zpracován, pro učitele je vynikajícím didaktickým materiálem, který lze jen doporučit. Fotografie z rodinného alba před válkou ukazují život dívky, který se až tolik neliší od šťastného dětství současných dětí. Možná i proto je výstava pro děti i učitele dobře uchopitelná. Před naší školou jsme před třemi lety vysázeli cibulky krokusů. Jejich žluté kvítky připomínají dětské oběti holocaustu. Teď už víme, že jeden z nich patří Haně Brady.
Za ZŠ a MŠ Maleč
Mgr. Rutschová Jitka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
